|
|
Protected Workroom – Dissaving in European Social Found
Vajcíková, Simona ; Veselovský, Viktor (oponent) ; Kocmanová, Alena (vedoucí práce)
My graduation theses refers to the utilization of the grant-in-aid from the Europen Social Fund in order to create „the protected workroom“ to help and support the employment of the handicapped people. According to the entrepreneurial activity and analyses of employment of handicapped people macroeconomical factors present the situation on the labour market as well as the perspective profitability through some specific solutions.
|
|
|
Protected Workroom – Dissaving in European Social Found
Vajcíková, Simona ; Veselovský, Viktor (oponent) ; Kocmanová, Alena (vedoucí práce)
My graduation theses refers to the utilization of the grant-in-aid from the Europen Social Fund in order to create „the protected workroom“ to help and support the employment of the handicapped people. According to the entrepreneurial activity and analyses of employment of handicapped people macroeconomical factors present the situation on the labour market as well as the perspective profitability through some specific solutions.
|
|
|
Daňové dopady zaměstnávání zdravotně postižených osob
Zatloukalová, Radka ; Tepperová, Jana (vedoucí práce) ; Vítek, Leoš (oponent)
Cílem diplomové práce je provést srovnání jednotlivých možností plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a zhodnotit daňové dopady na společnost s ohledem na to, kterou možnost plnění povinného podílu si společnost zvolí. Práce je rozdělena do pěti dílčích kapitol, první kapitola se věnuje volnému pracovnímu trhu a jednotlivým možnostem, jak plnit povinný podíl zaměstnávání zdravotně postižených osob. Následuje kapitola obsahující informace o zaměstnavatelích zdravotně postižených osob na chráněném pracovním trhu. Třetí kapitola je věnována tzv. chráněnému pracovnímu místu, s kterým přímo souvisí možnost získat účelové příspěvky, které jsou formou státní podpory zaměstnávání zdravotně postižených osob. Poslední kapitola teoretické části obsahuje informace o možných daňových úlevách poskytovaných společnostem zaměstnávajících zdravotně postižené osoby. Předmětem praktické části je analyzování reálně fungující společnosti a jejích účetních výkazů, které jsou modifikovány tak, jak by mohly vypadat, pokud by společnost zaměstnala osobu se zdravotním postižením. Zkoumán je především dopad na daňovou povinnost společnosti.
|
|
|
Dlouhodobá strategie rozvoje sociálních služeb pro zdravotně postižené ve správním obvodu Písku jako obce s rozšířenou působností do roku 2030
GRÓFOVÁ, Zuzana
V této diplomové práci se věnuji problematice plánování sociálních služeb v Písku jakožto obci s rozšířenou působností s bližším zaměřením na skupinu osob zdravotně postižených. Cílem je zjistit, zda a za jakých podmínek by bylo možné prodloužit horizont, na které jsou strategie zpracovávány, a to alespoň do délky patnácti let. Teoretická část je členěna do čtyř kapitol. Nejprve sleduji koncepci sociální politiky a sociálního státu v průběhu let i s výhledem do budoucna. Poté je rozebrána oblast sociálních služeb, kdy je popsán jejich historický vývoj, legislativa k nim vztažená, pojetí kvality v sociálních službách a způsoby jejich financování. Třetí kapitola je věnována komunitnímu plánování, jeho zásadám a principům. V poslední kapitole se zabývám cílovou skupinou osob zdravotně postižených. Cílem praktické části je prostřednictvím vyhodnocení výsledků získaných polostrukturovanými rozhovory se sedmi účastníky komunitního plánování v Písku, zjistit nejen za jakých podmínek by bylo možné časový horizont plánování prodloužit, ale jak vůbec v současnosti plánování probíhá, a zda dochází ke zkvalitnění tohoto procesu. Respondenti byli vybráni z řad zadavatele Městského úřadu Písku a poskytovatele, kdy jsem zvolila jak zástupce nestátních neziskových organizací, církevních organizací, tak i příspěvkové organizace jihočeského kraje. Zaujímali různé pozice od členů řídící skupiny po členy pracovních skupin, a to i v průběhu plánování minulých. Výzkumné otázky se týkají demografické analýzy cílové skupiny osob zdravotně postižených, názoru respondentů zda je stávající časový horizont plánování dostačující, a zda se zvyšuje kvalita onoho procesu. Z vyhodnocených rozhovorů vyplynulo, že demografická analýza byla dle seznámených profesionálně sestavena a poslední komunitní plánování v dané oblasti bylo v porovnání s minulými podstatně úspěšnější i co do průběhu. K tomuto napomohla spolupráce s neziskovou organizací a jejich metodičkou a externím supervizorem. Podmínky pro prodloužení stávajícího horizontu plánování by bylo možné podle respondentů prodloužit pouze za předpokladu sestavení dlouhodobé celostátní strategie až na období dvaceti let, která by byla pravidelně aktualizována a doplňována akčními plány orientovanými maximálně na období pěti let. Za hlavní překážky je považována častá změna legislativy a otázka zvratů okolností u cílových skupin jako jsou osoby v krizi. U osob zdravotně postižených a seniorů by však možnosti prodloužení periody byly vyšší vzhledem ke stálejší situaci a tím i možnostem dlouhodobějších statistických prognóz.
|
|
|
Cestovní ruch bez bariér
Roudnická, Anna ; Netková, Jarmila (vedoucí práce) ; Celerýnová, Barbora (oponent)
Cílem bakalářské práce je zmapovat a popsat současnou situaci v oblasti bezbariérového cestovního ruchu v Libereckém kraji a poskytnout tak handicapovaným osobám podrobné informace a ucelený přehled o bezbariérové přístupnosti kulturních památek, kulturních zařízení, přírodních oblastí, dopravy, ubytovacích a stravovacích zařízení. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se věnuje charakteristice klíčových pojmů, kterými jsou cestovní ruch, sociální cestovní ruch, cestovní ruch pro všechny, bezbariérový cestovní ruch a bezbariérový přístup. Praktická část se zaměřuje na samotnou analýzu bezbariérového cestovního ruchu v Libereckém kraji.
|
|
|
Postavení zdravotně postižených osob na trhu práce na Písecku
ŠÁLKOVÁ, Martina
Název diplomové práce, tedy Postavení zdravotně postižených osob na trhu práce na Písecku napovídá, že se autorka zabývá problematikou zaměstnanosti této skupiny osob. K zvolení si tohoto tématu však nevedly pouze autorčiny praktické zkušenosti, ale též aktuálnost tématu jako takového. Zdravotně postižení patří do skupiny rizikových osob, jež jsou na trhu práce více ohroženy nezaměstnaností, proto jim je vhodné věnovat zvýšenou ochranu a péči. Cílem práce je zmapování postavení zdravotně postižených osob na trhu práce na Písecku prostřednictvím teoretického i praktického zkoumání dvou vybraných nástrojů využívaných Úřadem práce v Písku při práci s touto cílovou skupinou {--} poradenského programu občanského sdružení MESADA a pracovní rehabilitace. Součástí práce je i navržení sociotechnických doporučení pro zkvalitnění uvedených postupů v konkrétních podmínkách Úřadu práce v Písku a také MESADY. Teoretická část přechází od vysvětlení základních pojmů dané problematiky k popisu dvou konkrétních nástrojů využívaných k práci se zdravotně postiženými osobami {--} poradenského programu a pracovní rehabilitace a zároveň popisuje občanské sdružení MESADA a Úřad práce v Písku. Praktická část je uvozena stručnou charakteristikou regionu Písecka z hlediska jak obecné nezaměstnanosti tak z pohledu podílu osob se zdravotním postižením na celkové nezaměstnanosti. Dále jsou v grafické či tabulkové podobě shrnuty výsledky výzkumů, jež probíhaly metodou dotazování technikou strukturovaného rozhovoru. Strukturovaný rozhovor byl uskutečněn s 10 osobami, jež se v roce 2008 účastnily pracovní rehabilitace a s 31 osobami, které v letech 2004 až 2008 prošly poradenským programem.
|
|
|
FILOZOFICKÉ ZDŮVODNĚNÍ LIDSKÉ DŮSTOJNOSTI
NOVÁKOVÁ, Lucie
Filozofické zdůvodnění lidské důstojnosti Ve 20. století došlo v hospodářsky vyspělých zemích k přechodu k informační společnosti. Rozvoj informačních technologií přináší svobodu obrovských rozměrů, na straně druhé se prudce zrychlil úpadek instituce rodiny, změnila se povaha vzájemných vztahů ve společnosti. Soudobá věda tak zasahuje do lidské přirozenosti. V medicíně byly vyvinuty technologie, které dokáží prodloužit lidský život, zároveň vyvolávají otázku, zda je takový život ještě důstojný. Nynější pojetí lidské důstojnosti je ovlivněno i řadou tragických událostí v naší nedávné historii. Reakcí na tyto krutosti byl mohutný rozvoj ochrany lidských práv, jako snaha zabránit tak podobným situacím do budoucna. Respektování lidské důstojnosti je podstatou povolání zdravotně sociálních pracovníků, kteří spolu s dalšími sdruženími a organizacemi pomáhají zdravotně postiženým osobám. Projekt domácí umělé plicní ventilace (DUPV) je určen pro těžce zdravotně postižené občany, kteří jsou celoživotně závislí na práci dýchacího přístroje. Cílem práce bylo zmapovat postoje osob na DUPV k pojetí vlastní důstojnosti. Výzkum byl proveden kvalitativní metodou, sledovaný soubor byl tvořen sedmi respondenty na DUPV, kteří byli vybíráni technikou náhodného výběru a technikou "snow ball sampling". Metodou sběru dat byl biografický rozhovor po němž bylo respondentům položeno 20 standardizovaných otázek, které se vztahovaly ke stanoveným výzkumným otázkám. Na základě výsledků jednotlivých rozhovorů byly vytvořeny kazuistiky, získaná data byla sumarizována v grafech a tabulkách. Byly stanoveny tři výzkumné otázky - 1. Jak subjektivně vnímá svou důstojnost těžce nemocný člověk s DUPV? 2. Které nemateriální faktory podporují důstojný život nemocným s DUPV? 3. Jaké materiální faktory zlepšují nemocným s DUPV kvalitu života? Na všechny otázky se výzkumem podařilo odpovědět. Výsledky práce chceme zprostředkovat odborné veřejnosti, především Centru pro DUPV v Brně. Také respondentům zasíláme výsledky výzkumu a informace z kapitoly o sociálním zabezpečení i kontakty na pomáhající organizace.
|
|
|
Podporované zaměstnávání pro znevýhodněné skupiny osob na trhu práce v Jindřichově Hradci
MRÁZOVÁ, Ivana
Tématem mé práce je podporované zaměstnávání pro znevýhodněné skupiny osob. Cílem práce bylo zhodnocení kvality služeb podporovaného zaměstnávání poskytované o.s. MESADA v Jindřichově Hradci a návrh sociotechnických doporučení na jejich zlepšení. V teoretické části je popsána historie podporovaného zaměstnávání, vymezeny znevýhodněné skupiny osob, definovány znaky, standardy a celý proces podporovaného zaměstnávání. V poslední části jsou zmíněny projekty o.s.MESADA. Praktická část je věnována výzkumu. Při vytváření závěrů jsem vycházela z kvantitativního výzkumu, který probíhal formou dotazníkového šetření u uživatelů služby podporovaného zaměstnávání v o.s.MESADA Jindřichův Hradec v době od listopadu 2007 do konce února 2008. Dále byla použita metoda analýzy dokumentů. Statistická data jsem získala z údajů ČSÚ a statistických údajů MPSV. Stanovené hypotézy, zda uživatele považují službu za kvalitní a zda tato služba odpovídá jejich potřebám, byly potvrzeny. Výsledky výzkumu a návrh sociotechnických opatření na jejich zlepšení by mohly posloužit ke zkvalitnění služby podporovaného zaměstnávání nejen v o.s.MESADA Jindřichův Hradec, ale i v jejích dalších pobočkách v jihočeském kraji.
|
|
|
Analýza vybavenosti sociálními službami v regionu Příbram
SLEZÁKOVÁ, Markéta
Při vybírání tématu této diplomové práce jsem byla vedena snahou podat komplexní, ucelenou zprávu o vývoji v oblasti sociálně- zdravotní péče a analyzovat vybavenost sociálními službami v regionu Příbram. Protože vyhodnocení vybavenosti sociálními službami bez popisu základních historických událostí, současných demografických ukazatelů a naznačení budoucího vývoje není možné, je historická část nezbytnou součástí teoretické části této diplomové práce stejně tak, jako specifikace jednotlivých skupin ohrožených sociálním vyloučením- seniorů a osob se zdravotním postižením. V souvislosti s faktem, že Příbramsko je specifická průmyslová lokalita vykazující známky ,,narušení`` původní struktury osídlení je možné identifikovat u přistěhovalého obyvatelstva nižší míru vzájemné rodinné solidarity a sounáležitosti. Z tohoto důvodu je zde přítomna vyšší vybavenost sociálními službami. Mezi poskytovateli má nejstarší tradici pečovatelská služba poskytovaná nejen v domech pečovatelské služby, ale i v samotných domácnostech klientů. Také domácí ošetřovatelská péče poskytovaná 1 ze 2 organizací má již více jak patnáctiletou tradici. V oblasti péče o seniory je nejvýraznějším poskytovatelem příspěvková organizace Pečovatelská služba města Příbram. Tato organizace provozuje terénní pečovatelskou službu a domov seniorů. Službou, která podporuje zejména bezpečí klienta- seniora v jeho domácnosti je AREÍON- Život 90, který zde má mezi 50- 60 uživateli. Výhodou je i to, že část poskytovatelů sociálních a doprovodných služeb sídlí v jednom místě- Komunitním centru. V oblasti péče o zdravotně postižené jsou nejsilnější stránkou poskytované služby domácí péče CHOPS a SANCO, terénní pečovatelská služba a ostatní služby nabízené Pečovatelskou službou města Příbram, aktivity svazů a organizací zdravotně postižených, asistenční služby a poradenství, komunitní centrum Příbrami VII, denní centrum v městských jeslích a rehabilitačním stacionáři. Nástin vývoje v oblasti poskytování sociálních služeb není jednoduchý, příslibem do budoucnosti je poměrně aktivní sociální politika na místní úrovni a vysoká míra spolupráce jednotlivých skupin poskytovatelů sociálních služeb. Důležitým činitelem bude i to, zda tyto organizace v rámci vícezdrojového financování získají dostatečné množství finančních zdrojů k zajištění jimi nabízených služeb, poptávka po službách a také personální vybavení dle požadavků stanovených zákonem o sociálních službách.
|
|
|
ZAMĚSTNANOST OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM NA TRHU PRÁCE V OKRESE ČESKÉ BUDĚJOVICE A ZNOJMO
DVOŘÁKOVÁ, Lenka
Mnoho osob se zdravotním postižením, nemůže vykonávat profesi, na kterou má kvalifikaci. Zdravotní postižení je situace, která výrazným způsobem ovlivňuje život z hlediska biologického, psychologického, spirituálního, ale také sociálního. Člověk díky svému postižení musí přijmout nový způsob života, musí se nově vzdělávat, vytváří si nové sociální kontakty, zvyká si na nové prostředí, prakticky se mění způsob jeho života. Na každé osobě je jak se vyrovná se svým zdravotním postižením, tak i s těmito novými situacemi, které přináší krize do různých dimenzích lidského života. Zaměstnavatelé, pracovníci úřadu práce, rodina i ostatní lidé by mohly osobám se zdravotním postižením pomoci tím, že se jim budou snažit vytvořit podmínky, aby mohly nadále působit ve svém původním prostředí, kde se dotyční cítí nejlépe. V životě jsou i situace, kdy osoby se zdravotním postižením nemohou do zaměstnání vůbec docházet a vykonávat je. Pro tyto osoby by bylo nejlepší zajisti kontakt se společenským prostředím, aby byl zajištěn nejen sociální ale i psychický a spirituální rozvoj a nedošlo tak ke zhoršení nejen zdravotního stavu osob.
|
host ::
RSS.